středa 20. dubna 2016

Na fialkách

Občas se teď stává, že mému dvojčeti fotím její výtvory v kuchyni. Sama jsem dost vypadla ze cviku něco kuchtit, kolikrát si sotva něco uvařím k jídlu, natož abych pekla. Je to dost tím, že jsem se různě za ta léta v Praze pořád jen stěhovala a na koleji to bylo nechutný něco tvořit, na bytě v Barrandově jsem pořádně neměla nic na pečení, co se vybavení týče, a u ségry je to ona, kdo zabírá věčně kuchyň, takže prostě to tak nějak nevychází. Někdy se sice k něčemu dokopu, ale pořád je to vlastně Verča, kdo je mistr na všechno možné. A když už ona něco tvoří, tak to stojí vážně za to. A fotí se to pak jedna radost, protože je v tom fakt dobrá. Si s tím ještě vyhraje a patlá a třeba její chasekaky (dobrá, vím, že se to píše cheesecake...), to je už tak nějak u nás v rodině a širém okolí vyhlášená pochutina. 

Každopádně, proč to sem píšu. Nedávno Verča byla na fialkách (jo, zní to vtipně... dobře, asi tak moc zase ne), protože si je minulý nebo snad i předminulý rok oblíbila na přidávání do jídla a pečení s nimi, krom toho, že nádherně voní, takže z nich zkoušela kuchtit už leccos. Letos si vyhlídla pěkné místo na sbírání a donesla jich domů celou misku, že z nich udělá právě chasekak a na něj dá jako ozdobu zcukernatělé fialky. Se mi to líbilo, jak to vyrábí, tak jsem to zase nafotila, že jí to pošlu potom. Potom. POTOM. Znáte to. Takže jsem jí to ještě neposlala a ona dneska (už včera časově) mi to připomněla a že si to klidně můžu dát na svůj blogísek, tak to se ví, že bych jí to už radši poslala mailem, to je jednodušší žeano, ale zase jsem se přistihla, že se mi to posílat nechce a tak raději píšu sem, když už to musí být a vůbec, lenost level sto. Jsem fotila totiž tu přípravu a něco z toho je i použitelné, tak to sem alespoň hodím i pro vaši představu, když už se mi to povaluje na ploše. 

Mimoto, když jsme u těch jedlých kytek, jsem teď viděla docela hezké kuchařky, kde se právě zabývají jedlými kytkami a dekorací jídel a bylo to dost zajímavé. A i hezké, je fakt docela dobré vědět, jaké všechny kytky se dají jíst a tím pádem se jimi dá i zdobit. Kdyby to někoho zajímalo, tak jeden takový blog je ZDE.

Žádné komentáře:

Okomentovat