Jsem to nedotáhla ani do 42, smutné. Se musí napravit. Bych teda měla napravit víc věcí, třeba se začít učit na zkoušky a hlavně číst. Máte taky občas takové to období, kdy přečtete třeba čtyři knížky za měsíc a pak třeba tři měsíce ani jednu? Já to tak mám pravidelně, s přibližujícím zkouškovým se to blíží spíše k té nule. A to ani ne, že by mě nebavily ty knížky, spíše prostě... ani nevím, čím to je. Občas se mi prostě číst chce, občas vůbec. To mám ostatně i s psaním. Ehm. Ale láká mě si jít půjčit do knihovny Detektivní kancelář Dirka Gentylho, od Adamse. Tuhle jsme na to s Cácorama narazily a i když jsem to četla asi pětkrát, pořád bych to četla dál. Jednak protože Adams a druhak protože je to fakt skvělá kniha a i když ji čtu poněkolikáté, objevím tam pokaždé něco nového. Určitě doporučuju. Ale asi jen pokud vám nevadí sci-fi, vědecké záhady a britský humor, je to takové... specifické. Stejně tak jako Stopařův průvodce po Galaxii. Ale dost tedy o knížkách. I když jednu dobu jsem přemýšlela, že bych sem mohla zařadit nějakou kategorii kniha týdne, jenže vzhledem k tomu, že teď nečtu a ani sem skoro nepíšu, tak jsem to vypustila. Třeba někdy v budoucnu. Pokud se mi začne chtít zase i psát.
Potravina týdne
Jsem v minulém článku psala o ségry mistrovském umění péct, tak jsem tématicky dám její dortík, co pekla dneska kolegovi z práce. Sice jsem neochutnala, ale vypadal fakt skvěle!
Hudba týdne
Protože se občas dostávám ke skupinám, které jsem poslouchala nadšeně někdy před pěti lety a pořád mě baví, což je náznak toho, že na nich pořád něco je a stojí za to. 'Písnička na pondělek?' 'Klidně na celý týden, Cvaldo.'
Postřeh týdne
I když začnu ten článek psát v jednu odpoledne, stejně mám pořád co dělat to do té půlnoci stihnout. Nehorázné.
Kultura týdne
Kultura týdne
Hodně jsem se teď snažila odpočívat, procházet a využívat čas nějak jinak, než sezením u kompu a nervováním se ze vším možným nejenom na hocz. Zjistila jsem, že ač jsem si myslela, že umím odpočívat, tak ta schopnost občas dost pokulhává a pak se přistihnu, jak už jsem v té kotlině, co se v rámci nálad říká 'na dně' a mnohem hůř se z toho dostávám. Proto se pokouším i meditovat. Zatím úplně polehoučku, vždycky si pustím na deset patnáct minut relaxační hudbu a sednu si na nějaké příjemné místo, kde mám klid. Musím říct, že mi to moc nejde, nedokážu zatím úplně vypnout a pokaždé se mi teď stalo, že mě někdo vyrušil nebo něco od toho úplného klidu. Nejlepší by bylo, kdybych se k tomu dokopávala ráno, ale to se zatím nemůžu nějak donutit, takže prostě to dělám tak nějak různě. Ale uvidím, rozhodně i kdyby jen to sezení a chvilkové přemýšlení nad ničím nebo nad čímkoliv, co se mi honí hlavou, je to pořád příjemné a hodlám v tom pokračovat. Což tady z toho asi není úplně tak nic kultura... ale nevadí!
Člověk týdne
Po delší době jsem se mohla vidět s Veron a odmítám to brát jako nějaké 'rozloučení'. Do té Bratislavy se chci pořád podívat!
Myšlenka týdne
Nikdy nenechávejte sliby vyjít do prázdna.
Komiks týdne
Fotka týdne
Jsem si po sto letech zprovoznila Instagram, tak to tam trochu spamuju. Ale stejně spíše fotkama tak různě i třeba staršíma. Tento týden se ale hodně střídalo počasí, dneska dokonce i v Praze sněžilo. V Praze. V dubnu. Fakt divný. Každopádně díky tomu jsem mohla ale zaznamenat jak duhu, déšť, mraky, slunce. Prostě se vyžít jako milovník rosničkových fotek.
Žádné komentáře:
Okomentovat