SIC(K) MONDAY #21

Dneska jsem se po několika dnech vyspala konečně déle jak dvě hodiny, jupí jaj! A asi to nebude v dohledné době lepší. Zkouškové šlape na paty, v práci vrcholí vánoční sezóna a na hocz se blíží konec roku. Kromě toho jsem si ještě udělala několik osobních závazků, takže si fakt dělím dny na to, co musím udělat dřív a kde co jak budu dlouho dělat, abych to všechno stihla. Už jsem vám někdy říkala, že se neumím nudit? Tak je to opravdu přesně tak.

Potravina týdne 

Obyčejně do téhle kategorie nevím, co napsat kolikrát. Jím pořád to samé a nic extra, ale dneska teda bych to tu mohla přeplnit. Jednak jsme s Bouřkou byly zase v salatérii v Delmartu, takže jsem si tam dala naprosto vynikající salát, opět. Včera jsem si uvařila skvělou večeři a to těstoviny s rajčatovo lilkovou omáčkou s tuňákem a večer ještě Verča dělala avokádovo banánový pudink (nic z prášku vážení), z receptu od mé kolegyně z práce (prostě si vezměte avokádo a nějaké ty banány, rozmixujte to a ohřejte), plus jsem si dělala zázvorový čaj, jelikož u nás na bytě nějak lítaj bacily a virózy a ač si zázvor stále nějak nemůžu zamilovat, je prý zdravý. A dneska jsem si zase udělala k pozdnímu obědu kuřecí maso se smetanou a špenátem a k tomu si dala celozrnné pity z M&S. No prostě samé dobroty! (Doufám, že vám dělám chutě . . .)

Hudba týdne

Ta kniha i film jsou pro mě takovým průměrným počinem, ale soundtrack k filmu je naprosto dokonalý. 

Dilema týdne

Nabídnout pomocnou ruku nebo nenabídnout. Nakonec jsem překonala svou lenost, únavu a neochotu a nabídla jí, a jsem za to ráda.

Myšlenka týdne

Dnešní týden byl v podstatě jenom o jídle.

Postřeh týdne

Dárky, které nevyrábím alespoň do tří do rána, nejsou ty pravé dárky ode mne. 

Kultura týdne

Kromě toho, že jsem byla ve čtvrtek v Delmartu s Bouřkou, tak jsem organizovala v rámci hocz předvánoční sraz v Praze. Já ty srazy moc neorganizuju a vím proč. Je to strašně pracné! Ale nakonec jsem ráda, že to proběhlo a že to nakonec dopadlo i celkem dobře. Na kouzelnické CSko dorazil plný počet lidí, v což jsem ani nedoufala a navíc všichni říkali, že je to bavilo. Což sice nevím, zda nebylo jen ze slušnosti a strachu z mé velké autority (haha), ale bylo to fajn. V čajovně jsme byli dokonce až do desíti a pak se jakože ve skupince s Vírou, Bouřkou a babičkou Brécou rozhodly jít. Ale nakonec jsme usoudily, že možná se nám až tak zase domů nechce, takže cestou z čajovny jsme se rozhodly objevovat noční život na IPáku a zapadly do jedné putiky, co sice neměla nikde napsanou otvíračku na sobotu, ale zrovna v ten den jí pro nás otevřeli! Byl to velmi luxusní zážitek, až tak moc, že jsme si daly jedno pivo (babička Bréca nám byla vzorem a dala si kolu, vlastně pepsi... a to chtěla kofolu) a radši odsud vypadly. Obecně milé děti, doporučuji se ulici Ječná vyhýbat a nechodit tam do žádných podniků, zatím jsem tam neobjevila nic, co by bylo alespoň přijatelné. 

Komiks týdne
Yes, sir.

Fotka týdne

Protože jsem na Předvánočáku samozřejmě fotila, tak mám spoustu fotek, co musím zpracovat. Teda, spoustu ne, ale několik ano. A kupodivu se mi vážně hodně líbí. Asi si prostě musím srazy organizovat sama, aby vznikaly hezké fotky. Každopádně, budou na srazech možná trochu později, jelikož fakt nic teď nestíhám. Ale uvidíme. Tahle je z našeho dopoledního blbnutí na Hvězdě, když se všichni rozprchnuli hrát a já musela zůstat jako vypravěč na místě a hlídat věci. No, tak trochu jsem se nudila nó.