SIC(K) MONDAY #9

Jsem si všimla, že minule jsem začala tím, jak sousedi něco vrtají hned u mé stěny pokoje a že horší věc snad už být nemůže... tak dneska mi přímo do okna chrčí cirkulárka. Vážně humorné. Po dvou hodinách spánku, živější noci a ne moc dobrého zdravotního stavu (něco na mě leze už asi čtyři dny) je to vážně zvuk, který hladí mou duši. To i na tom Barrandovském sídlišti byl větší klid, než tady v těch křovinách, vážně.

Dobře, je to asi asi tak čtyři pět hodin, co jsem to začala psát, takže teď už tu cirkulárka naštěstí nedrnčí a já mám trochu klidu na dopsání. Ale ne o moc víc síly. Každopádně bych si měla jít asi nejdřív zapsat předměty do školy a vytvořit si rozvrh a tak, ale do toho se mi chce ještě méně, takže tak. Nejhorší je, že v tomhle poloospalém stavu vždycky zapomenu tunu věcí, co jsem si chtěla napsat. No neva.

Hudba týdne

Poslouchám teď docela často černošské písničky ať už od afroameričanů nebo na tohle téma. A to protože jsem měla mít zkoušku ještě teď v září z předmětu Náboženství africké diaspory a tam jsme se celý letní semestr zabývali touto tématikou, tak jsem si to pouštěla k učení a ke čtení a tak. Mám toho teď plnou hlavu, ale ty písničky jsou fakt dobré a tak nějak jim teď rozumím úplně jinak než dřív.

Dilema týdne

Jakože jsem si říkala, že potom, co jsem se přestěhovala do Barrandova, tak se tam se mnou dle ohlasů nastěhovala celá Praha, tak nějak mi připadá, že je tomu i teď, když jsem zpět v Braníku. Já vím, že o stěhování píšu teď pořád, ale on to není vždy proces na pár dní, prostě si člověk dlouho zvyká, aklimatizuje se a tak podobně. Takže logicky o tom pak dlouho všude žvatlá. Ale co mě teď na Braníku fascinuje ten neskutečný výběr možností, to tu dřív teda nebylo. Můžete si zajet na Budějovickou do Lidlu, který má do devíti nebo do Billy, která má do devíti. Na metro se dostanete z jedné strany za pět minut, z druhé strany za pět minut. Nebo můžete jezdit všemi různými autobusy - přecpanou 118, přecpanou 124 nebo přecpanou 205, neskutečný výběr! Každý den kvůli tomu zažívám fakt velká dilemata.

Postřeh týdne

Poprvé jsem byla docela vděčná za to, že v práci nemáme zapnutý adblock. Narazila jsem na zajímavou reklamu na projekt party lidí, co se rozhodli pomoct mladým podnikatelům, kteří mají nápady na vlastní trička, ale nechtějí se patlat s administrativou a starostmi s poštovným a celkově vším okolo, ale chtěli by zkusit prodávat a podnikat. Mají nějaký supr návrh a myslí si, že taková trička by se prodávala. Ty stránky byly moc pěkně udělané a systém je takový, že si nejdřív vytvoříš návrh, cenu, počet kusů, pak to rozhodíš všude, kde by o to mohl být zájem a až když se vyčerpá ten počet kusů a je zřejmé, že projekt bude úspěšný, začnou s tebou spolupracovat a trička ti vyrobí, rozešlou, postarají se o vše potřebné a pak ti pošlou vydělané peníze. Když se do určitého termínu počet kusů nevyprodá, nikdo nic nevyrobí, peníze se pošlou zpět lidem, co si tričko nekoupí a ty tak nic neproděláš. Připadá mi to jako supr nápad. Jen tyjo to teď nemůžu najít. Mě štve.

Myšlenka týdne

Zkoušku jsem sice nakonec nedělala, protože nějaký špatný informační šum a s profesorkou jsme se nedokázaly nejak spojit a domluvit ten konečný termín, což mě docela mrzí. Ale jak jsem byla teď nějaké ty týdny zavalena všemi těmi informacemi, tak kromě toho, že mě to bavilo a bylo to zajímavé, i jsem četla tři knížky k tomu a dvě z toho byly opravdu výborné, tak se mi díky tomu alespoň podařilo sjednotit si názor na rasismus. Uznávám, že rasy lidí jsou různé a každá se něčím liší od té druhé, ale rozhodně nesouhlasím s tím, že by byla nějaká podřadnější té druhé.V každé rase se najdou lidí, co jsou špatní, nepracují, kradou, vraždí, nechovají se vhodně. Ale přitom se to děje všude, u bílých, černých, snědých, žlutých. Není v tom rozdíl, neexistuje nějaká špatná rasa lidí, co má na svědomí všechny zlé věci světa, existují 'jen' špatní lidé obecně. Ti lidé, pokud dělají něco špatného, jsou v mých očích špatní kvůli těm činnům, ne kvůli barvě pleti. A tak by to mělo být.

Kultura týdne
Zápis předmětů a vytvoření si rozvrhu, jdu to udělat teď hned. To bude zase zážitek. 

Komiks týdne

Prostě krutopřísně vtipné. Někdy si toho Pottera budu muset zase přečíst.

Fotka týdne

Nečekané, že. Z dneška. Tentokrát mě ten pohled na zapadající slunce nějak příjemně uklidňoval. I přestože jsem ho zastihla už značně pozdě.