SIC(K) MONDAY #10

Tyjo, vážně jsem nečekala, že mi tenhle výmysl vydrží tak dlouho a přitom už tu máme desítku. Hip hip hurá. No dobře, tak se zase uklidníme. Popravdě jsem přemýšlela ještě nad nějakou sérií, co bych dělala třeba nepravidelně k tomuhle, ať tu mám taky něco jiného, ale zatím mě napadají jen samé trapárny (jako je tahle), tak si to asi nechám ještě nějak projít hlavou. 

Tentokrát se toho stalo docela dost. Měla jsem příjemné setkání s člověkem, kterého jsem neviděla asi čtyři roky a probíhalo to skvěle, vůbec ne tak rozpačitě, jak jsem si myslela, že to dopadne. Doufám, že se uvidíme i nadále, že to nebylo poslední setkání, protože to bylo vážně fajn. Pak jsem teda během týdne začínala cítit, že mi není moc dobře, tak jsem se snažila moc nenamáhat, ale stejně to dopadlo, že jsem lítala všude možně a byla v práci, takže se to ještě víc zhoršilo. Teď se pořád nějak kurýruju, piju kopřivové čaje a liju do sebe všemožnou medicínu, tak snad se to spraví. Jdu totiž v pátek fotit svatbu, takže musím být fit. Díky jedné z x Veronik, co znám (konkrétně Remy), mám čím fotit, takže jsem zvědavá, jak to vlastně dopadne. Doufala jsem, že by tam šla se mnou, přece jenom má víc zkušeností s focením lidí, ale nakonec nemohla, takže na to budu sama. Snad to dopadne alespoň nějak přijatelně. Každopádně i setkání s ní při předávání techniky bylo příjemné a jsem ráda, že jsem jí mohla na chvilku zase vidět. A nakonec výlet do Zoo s fretkou Terkou, což bylo taky supr a to už zařadím spíše do kultury.

Jídlo týdne

Tento týden to není jídlo jako takové, ale spíše pití. A ano, je to zmiňovaný kopřivový čaj. Mám sušené kopřivy přímo od dědečka a piju ho teď pořád. Dávám si tam občas i pár lístečku máty nebo ho vystřídám obyčejným zeleným čajem s citrónem, každopádně je teď na denním pořádku a asi než se úplně uzdravím, bude tam stále.

Hudba týdne

On bude v Praze v lednu! Já tam prostě musím jít! Ještě nevím s kým, ale prostě musím! Kdyby náhodou, tak budu mít šestého ledna narozky.... 

Dilema týdne

Jít do toho focení svatby nebo ne. Je to vážně velké rozhodnutí, zvláště pro takového amatéra jako já. Ale zase je to zkušenost a já jsem se nakonec rozhodla to risknout. Tak mi držte pěsti, aby to vyšlo. Dík!

Myšlenka týdne

Koupila jsem si zase bloček, takový kapesní, abych si tam mohla zapisovat potřebné věci, co obyčejně nosím v hlavě jen tak a pak se občas stane, že je zapomenu. A navíc jsem se rozhodla si zase zapisovat své utrácení peněz. Dřív jsem to dělávala právě když jsem měla takový bloček a bylo to neskutečně užitečné, pak jsem s tím nějak přestala a s penězmi nakládala, jak jsem si zrovna usmyslela a není to dobré. Fakt ne. Takže do bločku přibude i toto. Krom toho se ale chystám si tam zaznamenávat zase adresy, protože starý adresář má u sebe ségra a stejně byl dost neaktuální. Takže kdybyste chtěli, tak mi napište adresu, ať si jí mohu zaznamenat!

Postřeh týdne

Koukala jsem se zase po delší době na internetu na show Jana Krause. Občas jsou tam zajímaví lidé a je to celkem vtipné. Tentokrát mě ale zaujala slečna, Kateřina Vacková, která vede neziskovou organizaci, která si říká Prsakoule a určitě stojí za to se nad tímto tématem zamyslet. Hodně sympatická a ten díl je fakt dobrý a zábavný, se mrkněte.

Kultura týdne

Kromě toho, že jsem se teda viděla tento týden docela s hodně lidmi, což bylo fajn, byla jsem i v naší pražské ZOO s Bouřkou neboli fretkou neboli Stormínou a tak. Delší dobu jsem tam nebyla, protože ač to tam mám ráda a pořád tam někoho tahám, nikdo tam se mnou nechce. Až teď Stormína se chytla a že by tam klidně taky vyrazila. Tak jsme si udělaly společný menší výlet. Počasí bylo takové dost na nic, alespoň tam ale nebylo tolik lidu, možná právě díky tomu. Měla jsem s sebou samozřejmě foťák, abych si na něj zvykla a mohla na té svatbě fotit, co nejlépe, takže odsud mám i několik fotek. Možná jich sem pár pak dám. Celkově to bylo supr, viděly jsme spoustu zajímavých zvířat, dozvěděly jsme se, jak rychle běháme (Stormína jako fretka - nečekaně, a já jako daman :D) a zjistily, že nejsme zas tak marné v informovanosti o některých kočkovitých šelmách. Pražská ZOO je v tomhle fakt symaptická, snaží se pořád všechno vylepšovat, pro zvířata vytvářet co nejpohodlnější prostory a vymýšlet i nějaké jiné doprovodné činnosti. Mám to tam ráda.

Člověk týdne

Má maminka. Opět. Bude jí padesát, zažila toho za svůj život fakt hodně nepříjemného, je po operaci hlavy a přesto vypadá stále tak vitálně a mladě. Neskutečné. (fotka od mého bráchy, oslava narozenin jeho syna Ryana)

Komiks týdne
Ona je prostě skvělá.

Fotka týdne

Už nějaké ty dva týdny stará fotka, ale zatím nikde zveřejněná. Až teď. Vždycky mám prostě jen jednu polovinu ksichtu hezčí a zveřejnitelnou, nom. Se s tím smiř.