SIC(K) MONDAY #4

Protože vím, že odpoledne jsem v práci a večer se k tomu nedokopu, raději se chystám pravidelnou dávku pondělních emocí napsat ještě teď v jednu až ve dvě ráno. Stalo se toho vskutku hodně, týden začal strategicky hned úterním zaspáním, takže jsem do práce přišla asi o dvě hodiny později (príma), pak pokračoval náročným vstáváním skoro každý den, cestování, dusnem, pracovní sobotou a pak i vlastně pracovní nedělí. Ale nakonec i přes tu náročnost to byl celkem přínosný a příjemně (jen v některých chvílích) unavující týden. Teď se tu snažím nevypotit poslední část sebe a místo toho psát něco smysluplného. Což mi nejde ani když je chládek, ale pokusit se o to musím. Jinak jsem se rozhodla různě ty kategorie obměňovat, občas něco nového asi přibude, možná něco vynechám, když nebudu nutně vědět. Takže žádné divení.

Jídlo týdne

Led.

Hudba týdne

Dilema týdne

Stála jsem asi 20 minut v trafice před stojanem s časopisy a novinami a přemýšlela, co si na tu dlouhou cestu koupím na čtení. Přestala jsem tento formát úplně číst, protože neznám žádný pořádný časopis nebo noviny, které by mě dokázaly zabavit a dozvěděla bych se zároveň něco nového a přínosného. Jediný časopis, který jsem si kdy i sama předplatila pro jeho dokonalost, byl Premiére. Časopis, který miloval film. Bylo v něm spousta kvalitního čtení o filmech a kultuře, ale nejen nějaká trapná recenze o pěti řádcích, kde vám řekli, jestli se jim film líbí nebo ne, ale běžně se tam rozebíraly veškeré detaily z natáčení a všeho kolem. Články o jednom filmu tam tak měly kolikrát klidně přes šest stránek, ale pořád to bylo zajímavé a člověk to hltal do doby, než nalistoval poslední stránku. Bohužel byl před několika lety zrušen a už se nevydává, a ani nic podobného. Mám je doteď doma schované a občas si je procházím, je to stále kvalitní zdroj informací. Od té doby si žádný časopisy nekupuju, ale teď jsem neměla žádnou knihu a potřebovala jsem se nějak zabavit na tři hodiny, takže jsem se rozhodla si něco koupit, a proto jsem stála v té trafice a snažila si něco vybrat. Bylo to vážně dilema, i prodavač, který ze mě začínal být nervózní, se mi snažil poradit. Ale naprosto marně. Vybrala jsem si nakonec to první, co bylo po ruce, protože už mi měl jet autobus, něco jako Moje země nebo něco takového a překvapivě... nic moc. Chci zpátky Premiére! :( 

Myšlenka týdne

Jak dlouho tentokrát vydrží má nová sluchátka? Dva týdny?

Postřeh týdne

Narazila jsem hned z kraje týdne na jednu takovou stránku, asi za to nebudu nějak opěvovaná, ale neskutečně jsem se u ní pobavila. Je to stránka pesjejidlo a hlavní myšlenka (pokud se to tak dá nazvat) má být zřejmě poukázání na to, že si některá zvířata žijí neskutečně dobře až v luxusu a jen by jim někdo zkřivil chloupek, tak by páníčkové vyhlásili třetí světovou, zatímco jiná jsou zabíjena a to dost často absolutně nehumánními způsoby a přitom to nikomu nevadí. Což je smutná pravda, stránka je ovšem dohnána do takové spíše až jakési recese a srandy, kdy autoři se tváří, že to myslí smrtelně vážně a opravdu to vypadá (pro méně chápavé), jako kdyby si pochutnávají na psech. Což je docela hodně lidí (méně chápavých) a asi to teda úplně neberou jako srandu. Já třeba rozumím tomu, že se dá proti tomuhle bojovat trochu jinak a tento způsob úplně tak nepomáhá, na druhou stranu jsem se u toho dobrou hodinu jen smála. Hlavně ty recepty a galerie haterů, to je vážně moc. Jo, mám zvrácený a černý humor, ale tvůrci jsou hodně dobří vtipálci. 

Kultura týdne

Poznala jsem jedno z dalších českých měst, kde jsem ještě nebyla, a bylo to fajn. 

Člověk týdne

Nevím, kdo to je, ale nějaká dobrá duše zalévá za mě u kostela ségře rajčata a bylinky. Protože je Verča teď na 14 dní pryč, pověřila mě zase staráním se o její "zahrádku", akorát jim předělávají fasádu na jejich paneláku, tudíž si musela odklidit svou zahrádku, co do té doby měla na balkóně, někam jinam. A nabídnul se jí Jarda (což je farář Branického evangelického sboru), že si to může dát ke kostelu, což není od jejich bytu tak daleko. Každopádně takhle kromě jejího bytu musím teda navštěvovat častěji i tu zahrádku u kostela, protože tam ne vždy někdo je. Avšak teď jsem se tam pět dní nedostala a myslela jsem, že už tam všechno pochcípalo za ta vedra. Ale! Když jsem tam včera přišla, tak vše bylo pečlivě zalito a i tam byla přistavena plná konev na další zalití. Neuvěřitelné. Dík kámo! Máš to u mě. 

Komiks týdne

The Oatmeal. Ten týpek má podobně zvrácený humor jako já.

Fotka týdne
Romantický výhled.