Obecně si o sobě nemyslím, že jsem vtipná, i přestože se o to hodně často snažím. (haha) Ale statusy na FB si nepíšu skoro jiné než 'rádoby' vtipné. Ten, kdo by to snad sledoval a chtěl by si o mé osobě na základě těch statusů udělat obrázek, asi bych v jeho očích ale vypadala jak největší pošahanec (to možná i v očích toho, co mě zná reálně). Na druhou stranu si to občas zpětně pročítám a docela se u toho bavím. Protože když už ne pro jiné, tak je to vtipné alespoň pro mě a docela mi to občas i zvedne náladu. Jednou jsem už jsem dávala sbírku (odkaz) toho nejlepšího právě z FB, nyní udělám to samé, ale hodím sem posbírané statusy z posledního roku. Takže si vemte popcorn a směle do toho!
(Vtipné, jak tu mluvím jakoby ke čtenářům, když ten blog stejně čtu jen já. No nevadí!)
22. červen 2015
Jsem si musela dát něco 'stoprocentně' zdravého na posilnění k dalšímu učení a utužení mé pochroumané imunity. I když, ty celerovo-řepové chipsy jsem asi měla vynechat, teď mi bude místo strukturálního funkcionalismu a sekularizaci vrtat hlavou, proč tomu dávají speciální škatulku a specifické označení 'zeleninové chipsy', když ty 'normální' jsou z brambor, tedy také zeleniny.
7. červen 2015
Ještě v pátek to bylo v pohodě, to jsem měla jen takový docela sexy chraplák. V sobotu jsem ale nemluvila už vůbec. Ale dobré, když jdete do obchodu a nepozdravíte (protože nemůžete, ne že byste nechtěli samozřejmě!), celkem nic se nestane, v očích ostatních jste možná jen trochu buran, no. Avšak když si musíte jít na nádraží koupit jízdenku a místo vašeho požadavku z vás vyjde jen něco mezi Vogonštinou a skřetím jazykem, takže pak vytahujete jako největší záchranu svou občanku a ukazujete své rodné město, kam chcete jet.. to už je horší, to totiž už nejste 'jen' buran, ale vypadáte jako naprostý idiot.
25. květen 2015
Připravena na zkoušku! Jen ta připravenost znamená, že mám po ruce svůj ručník, nikoliv že bych se cítila 100% naučená. To bych odhadovala spíše tak na těch 42%. #shitfotka #hashtag #rucniktozachrani
5. květen 2015
Úterní ráno. Zvoní mi budík, chvilku důmám nad tím, jak se mi zatraceně nechce vstávat, ale pak přece jenom vylejzám z postele, vypravuju se, jdu do školy. V tom mi zvoní mobil podruhé, smska od mamky, která mě probouzí do reality a já zjišťuju, že stále ležím v posteli přitom už hodinu mám být ve škole. :D Jsem si říkala, že ta sámoška před naší školou je nějaká divná a že bych si rozhodně asi po ránu nekupovala krabici mlíka. No nevadí!
26. duben 2015
IT kadeřnictví U Mori. Nabarvení a ostříhání plus speciální bonus oběd a to v ceně jedné vydrhnuté koupelny! Aby to teda mělo trochu šťávu, celou dobu jsme mluvily i klasickým kadeřnickým slangem jakože například: 'Neboj se.' 'Bojim!'
17. březen 2015
Jak mám doprkýnka dělat svou prezentaci do školy, kterou mám mít už ve čtvrtek, když mi zrovna teď musí stávkovat ntb a absolutně nespolupracovat. Asi s ním v nejbližší době zavedu ozbrojený konflikt, nebudu v žádném případě dbát mezinárodního humanitárního práva a místo toho na něj použiju svou právě vyrobenou biologickou zbraň jménem Gunpowder-Tea nebo ho vyhodím z okna a bude mi jedno, jestli to schytá dole i nějaký civilista!
26. únor 2015
Událost roku u nás na škole - v nejmodernější učebně je rozbitý počítač! Na nic nereaguje, projektor hlásí no signal, nezabírá ruční nastavení, ani tahání za kabely, vyučující v koncích, rozvrhář a údajně technik si už taky neví rady, no prostě katastrofa! Nechtěla jsem znít drze s otázkou, zda ho mají vůbec zapnutý, ale naštěstí tuto naprosto záludnou a složitou situaci vyřešila nejstarší profesorka katedry psychosociálních věd a etiky (a možná i celkově na škole), která vzápětí přiklusala na pomoc a ten počítač jim zapnula.
14. únor 2015
Konečně mi někdo dal kytku v květináči! Od maminky, k narozkám. Protože řezané jsou na nic, za dva dny vám to chcípne a nic z toho nemáte. Když jste antitalenti, tak vám teda brzy chcípne i ta v květináči, ale já si docela věřím, tahle přežila cestu Českými drahami, takže přežije už všechno!
9. únor 2015
Spánek s hlavou na stole ponořenou ve svých poznámkách a knize je hned po nakupování nejhorší věc na světě. #krouzkovysesit #mamhashtagnacele
— cesta do postele
— cesta do postele
22. prosinec 2014
"Prijd kdyztak driv, kolem ctvrte, to bude mozna Joel mit po zkousce, tak pak hned vyrazime." Po hodine cekani na Joela a hodiny cekani az se ti dva zabali se me - osoby ctouci si v kuchyni, abych neprekazela - Joel pta: "Kolik tech knih mas?" "No tri, doufam, ze mi to bude stacit..."
24. listopad 2014
S mými čtyřmi spolubydlícími začíná mít hláška "napsat někomu něco na zeď" docela reálný obraz. Nejdřív lístečky na záchodě, pak v koupelně, pak se přidala i sousedka, která asi přehlédla zvonek na chodbě, nakonec i lísteček v kuchyni a dneska to odnesla chodba. Láká mě nad to jejich ZHASÍNEJTE NA CHODBĚ připsat něco ve stylu facebooku alá "uživatel pokoj č. 1 přidal nový příspěvek na zeď uživateli pokoj č. 2", pod to nakreslit svůj "lajk" a následně zaklepat na oboje dveře jakože jim přišlo upozornění, ale asi by mě mrzelo, že si to nemůžu zdokumentovat.
1. srpen 2014
Tohle období je tak zatraceně mizerné, že být to ještě horší, tak ta změna není ani poznat.
27. červenec 2014
Mamka mi poslala dopis v růžové obálce s Disney princess.. a Zemanem. -.-
7. červen 2014
Kdyby mě někdo hledal, jsem v mrazáku. Odmítám odsud celý den vyjít. Potřebujete-li něco důležitého, slyším jen na chrastot ledu. Místa je tu dost, ale nebudu otevírat každému pobudovi - dělali byste mi tu teplý průvan! Zimě zdar.
9. květen 2014
Takové ty paradoxy všedního života. Vedle Billy u pultíku nabízí nový produkt - geniální čistič brýlí. Přilákají starší lidi s brýlemi, kteří bez nich nevidí ani prd, vezmou jim je a slavnostně pronesou: "tak a teď se koukejte, jak skvěle vám je vyčistím!"
24. březen 2014
Přemýšlím, co je více k vzteku. Jestli si zapomenout klíče od bytu zrovna v době, kdy si jaro hraje na zimu nebo zjištění, že před bytem na schodech je větší signál naší wifi než u mě v pokoji.
16. březen 2014
Nikdy si nepořizujte pohodlné pyžamové kalhoty na spaní.. to v nich pak budete chtít jít i v neděli na nákup.
3. březen 2014
Jasně, jedna věc je vyflákat se (ve spěchu) před vchodem do práce, kde vás vidí recepce, řidiči, co právě přijeli ze své trasy, řidič autobusu s kamarádem (a kdyby někdo vykouknul z kanceláře, tak i obchoďáci), roztrhnout si kalhoty přes celé koleno, mimojiné si způsobit krvavý šrám přes půl nohy, na který vám všichni čučí v metru, v autobuse a zbylou cestu na byt.. ale kalhoty vem čert, i tu strašnou ostudu a bolest při chůzi, druhá věc - a milionkrát horší - je si na to dobrovolně přiložit dezinfekci, to bych raději obešla s tím šrámem celou Prahu 4! . . . ne, dobře, kecám, Praha 4 je fakt velká, jdu si to radši obvázat s doufáním, že mě nebylo slyšet až domů.
24. prosinec 2013
Vítej opět po delší době v mé duši má milovaná vesnice, vlastně jen díky tobě si pravidelně kupuju nové kartáčky na zuby, co dva měsíce, jak doporučují všichni stomatologové.. protože jsem idiot a vždycky si ten původní nechám v Praze.
Žádné komentáře:
Okomentovat