Sliby

Říká se sliby chyby, ale ne vždy to musí být nutně pravda. Před zhruba třemi týdny jsem tu zveřejňovala, že jsem si koupila kinder vajíčko a psala jsem, že dám vědět, co je v něm až později. Pro velký zájem a neustále škemrání všech, ať konečně prozradím, co v něm bylo (= včera se mě na to ptala Čárka jako první osoba vůbec), jsem se rozhodla to tedy ukázat. 

Každopádně to není úplně tak hlavní důvod toho, proč sem píšu. Rozhodla jsem se dát jeden slib. Sama sobě. Jak jsem psala, v poslední době Vánoce nijak neprožívám, respektive je prožívám tak nějak zvláštně ve shonu. A nejsou to jenom Vánoce, je to tak nějak celý můj život. Takové to plnění jednoho úkolu za druhým a žádné zastavení, vydechnutí. Což teda má za následek únavu, ale kromě toho, což je asi o hodně závažnější, taky to, že se nestarám sama o sebe, o své zdraví a o svůj životní styl. A i přesto, že si to kolikrát moc dobře uvědomuju a snažím se přece jenom s tím něco dělat, tak je to všechno jen takové povrchní a na všechno hlubší se vždycky nalepí to 'na to nemám čas'. A pak se akorát nervuju, zanedbávám a kynu. 

Dřív, ještě když jsem byla v Budějovicích, hrála jsem závodně pinčes a ve škole basket, což mě neskutečně naplňovalo. Jednak mě baví kolektivní sporty a obecně pohyb, za druhé jsem si u toho vždycky vybila všechen vztek, co se nashromáždil za ty dny a krásně jsem si u toho odpočinula, ač to zní trochu jako paradox. Ale bylo to tak. Sport se stal součástí mého života a dělala jsem to fakt ráda. Nyní na to 'není čas' a tak jen chodím do školy, do práce, pracuju na hocz a nijak jinak se nehýbu. A cítím, jak mě to ubíjí. 

Proto jsem se ale rozhodla si dát onen slib a to na Vánoce právě protože je poslední době nereflektuju tak, jak bych chtěla. Je to slib toho, že každé ráno, co budu doma na Vánoce (a i Silvestra), vstanu v osm hodin ráno a buď si půjdu na hoďku zaběhat po Včelenském lese a nebo budu posilovat a cvičit popř. mě ještě napadá, že si od mamky půjčím kolo a udělám si nějakou vyjížďku. A abych byla více motivovaná, budu si své počiny zapisovat zde, každý den, jak moc jsem byla poctivá nebo nepoctivá. A uvidí se. Je to v podstatě deset dní od 24. 12. 2015 do 2. 1. 2016. Každopádně bych ráda, aby to samozřejmě po tom týdnu neskončilo. Chtěla bych si to udržet, ale k tomu mám pak ještě jiný plán. Pro tentokrát to chci udělat takto a uvidíme, co se z toho vyklube. Už jen protože po Praze se mi vůbec běhat nechce mezi tou tunou lidí, zatímco na Včelné v lese člověk potká max. dva pejskaře, což je pro mě ideální. 

Souvisí s tím i určitá úprava jídelníčku. Já se tedy snažím poslední rok a půl jíst úplně jinak, než dřív a dávat si na tom záležet, ale je pravda, že když jsem ve stresu a shonu, docela na to pak kašlu a mám celkem výrazné výkyvy, kdy to jednoduše neřeším. Nejde mi nějak o výraznou dietu nebo tak, spíše necpat do sebe zbytečně moc cukru a jíst pravidelně. A to se budu též odteď snažit víc kontrolovat. Zdá se, že na Vánoce je to skoro týrání, ale já to tak vůbec necítím, naopak. Spíše jako výzvu, když už, která mi určitě udělá dobře. A vůbec, co je to za zvyk, se na Vánoce přežírat? 

Tak jsem na sebe zvědavá. Jediné, co mě snad k tomu ještě napadá a tak trochu to souvisí s tím, co chystám po Novém roce - nechcete se někdo přidat? :)