Stěhování

Na stěhování je jedna fakt dobrá věc. Člověk si uvědomí, co opravdu potřebuje nutně k životu a na čem naopak strašně zbytečně lpí. 

Můj život se momentálně nachází ve třech taškách a jedné banánové krabici. A stejně si pořád říkám, že to je nějak moc. Jsem si toho moc ze svého bývalého domova ve Včelné do Prahy před těmi třemi lety nepřivezla, ale zase na druhou stranu za ty léta tady v Praze jsem toho nějak o moc víc nenashromáždila. Avšak když se to pak takhle zabalí do něčeho přenosného, vypadá to jako kdybych stěhovala celý byt a ne jen svoje živobytí v tom svém jednom pokojíku. I přesto, že jsou to v podstatě jen ty nejdůležitější věci. Obečení, knihy a sešity ze školy, a pár prkotin.

No a k těm zbytečnostem. To se ví, že jsem hned několik věcí vyhodila. Některé s těžkým srdcem (jako třeba mou jednu z nejoblíbenějších mikin, kterou jsem měla od deváté třídy - ne, nesmějte se, fakt byla pěkná a pohodlná a vůbec!) a u některých jsem se divila, že je pořád ještě skladuju, o některých existencí jistých věcí jsem už ani nevěděla. 

Každopádně, tahle neděle je ten osudný den. Vzhledem k tomu, že mám spoustu jiných starostí, nějak to ani nestíhám jakkoliv prožívat. Ale asi mi ten Braník bude chybět.