SIC(K) MONDAY #12

Nabitý a náročný říjen začal ve velkém stylu. Návrat do Prahy proběhnul sice celkem v pohodě, ale v pátek už jsem měla zase vyrážet pryč. A co teprve tento týden. Sotva jsem se v neděli vrátila ze sjezdu v Litoměřicích, ve čtvrtek vyrážím zase mimo Prahu a to přímo do Bratislavy. Dnes mi mimo jiné začala i škola, takže už jsem v plné polní. A ještě do toho, aby to nebylo málo, jsem si uvědomila, že letos vlastně budu muset každý semestr vykonat dvě praxe, jsem docela zvědavá, kam to narvu do toho mého už teď nečasu. No uvidíme. V každém případě, nudit se rozhodně nebudu. Ne, že bych to měla kdy ve zvyku, ale teď nebudu mít ani možnost to zkoušet. Ale čas na psaní blbin na blogísek si snad sem tam udělám. Možná. 

Jídlo týdne

Mohla byh napsat, že sušený květ ibišku, protože jsem ho právě dojedla a strašně mi chutná, ale o víkendu jsem poprvé ochutnala tis červený. Ano, tu prudce jedovatou jehličnatou dřevinu. Tedy, abych nestrašila a nepřeháněla, dala jsem si z něj právě jen tu jednu část, která z této dřeviny není prudce jedovatá a to je dle wikipedie odborně nazváno červeným dužnatým nepravým míškem. Je to prostě ta červená dužina kolem toho malého semínka. Akorát když si ten plod strčíte do pusy, musíte jazykem rychle tu dužinu oddělit od semínka a to vyplivnout, abyste se právě neotrávili. Je to velmi adrenalinové jídlo, ale docela v konečné fázi sranda. Jen to nesmíte dle našeho faráře Jardy, co mě na to navedl, dělat před dětmi.

Hudba týdne 

Jedna z mých vůbec nejoblíbenějších kapel. Lidem se teď moc nelíbí, jak trochu zpopověli a nemají písničky tak specificky své, ale tuctové. Popravdě mně ta změna tak moc smrtelně nevadí, že bych je najednou přestala poslouchat, jsem názoru, že je potřeba zkoušet něco nového. Naopak je vidět, že kluci dokážou hrát leccos a věřím, že tohle není jejich konečná a že pokud budou chtít, vrátí se do svých starých kolejí. Krom toho, víc jak půlka z toho jejich nového alba je fakt dobrá, takže pro mě žádná změna.

Dilema týdne

Balení. Znáte to, nikdy pořádně nevíte, co si zabalit, co budete potřebovat a co ne, a pak si vezete tunu zbytečností, které akorát převážíte z místa na místo a vůbec to v konečné fázi nevyužijete.

Postřeh týdne

Tohle teda není postřeh z tohohle týdne, tuto skutečnost vím už asi rok, ale všimla jsem si, že to spousta lidí netuší a nebo na to přichází až teď, kdy to pár slavnějších lidí (youtuberů) zmínilo ve svých videích. Jedná se o Bageterie Boulevard. Já si obyčejně totiž ve fast foodech moc nepochutnávám, většinou si tam jdu koupit zmrzku v létě a o je tak všechno. Jednak mi to nechutná, druhak to za ty ceny úplně nestojí a celkově to není nic pro mě. Ale před tím cca rokem jsem právě byla v Bageterii Boulevard a strašně mě překvapilo, jak je ta porce velká, nasytí, celkem i vyvážená a přesto cenově v normě. Taky jsem si ale všimla těch docela vtipných nápisů po stěnách, co se objevují ve všech pobočkách a právě v ten moment jsem se začala zajímat, kdo vůbec tento podnik má na starosti. Kdo si může dovolit takhle vtipkovat ve fast foodu na českou politiku a populární scénu. Připadalo mi nemožné, že něco takového v Čechách funguje a zároveň je to příjemný podnik. Začala jsem se tedy zajímat a narazila jsem na tento zajímavý rozhovor přímo s majitelem tohoto řetězce, neskutečně mě to zaujalo, pobavilo a potvrdilo sympatie a tak už nechodím nikam jinam, když už se mám rozhodnout jíst někde takhle 'narychlo'.  

Kultura týdne

Nemůžu nezmínit sjezd nejen evangelické mládeže letos v Litomeřicích. Byla to velká kulturní událost a jsem vděčná, že jsem tam letos mohla jet a to dokonce s dvěma přáteli, kteří nikdy na sjezdu nebyli, takže to pro ně bylo 'poprvé'. Chci sem k tomu něco napsat samostatně a naházet nějaké fotky, ale za sebe to teď stručně můžu hodnotit jako povedený ročník. Mimo samotného sjezdu a jeho programu (ve kterém byla i návštěva Terezína) jsme si totiž stihli s těma dvěma tlamama projít město, vylézt na jednu z věží a vidět ho i zvrchu, poslat pohledy a tak. Což bylo fajn a zvláště, když jsem měla k dispozici ještě foťák. Kterým jsem asi své společníky už po nějaké té chvilce cvakání štvala, ale přežili to! A já taky.. haha.

Myšlenka týdne 
Ještě, že nemám ten foťák u sebe pořád. To bych měla pořád i binec na ploše. Nemyslitelné. 

Největší chyba týdne

Byly dvě stejně vážné a neskutečně jsem si kvůli nim znepříjemnila život. Za prvé, nevzít si na sjezd boty na pěší tůru. Mé nohy po výletě do Terezína v těch relativně nových keckách utrpěly vážnou škodu v podobě puchýřů po celé spodní straně prstů a okolí. Za druhé, jít si dneska do Billy koupit mlíko. (pozn. autora: v tomto datu se většinou vyplácí důchody...)

Člověk týdne

Takový milý postarší pán, co hledal v Bille v zelenině na váze obrázek jablek, která tam byla úplně blbě označená. Moc hezky poděkoval, když jsem mu ten čudlík ukázala. Já jsem ho předním nemohla najít dobrých pět minut. Což je v nacpané Bille srovnatelné s celým stoletím, možná rovnou s celým historickým obdobím, konkrétně Starověkem. Taky taková velká expanze a dělání zásob, jak na stěhování národů.

Komiks týdne

Těším se, až si budu moct objednat tu jeho knihu!

 
Fotka týdne

Těch je teď tolik, že vůbec nevím, kterou sem dát dřív.